Ve stejný den kdy jela Simona IM Kodaň jsem se postavil na start dalšího závodu z Českého Poháru na Pálavě. Bohužel to nebyl můj den D a tělo mě odmítalo pustit do závodního tempa 🤨 (už na plavání jsem se nějak necítil, kolo mi vůbec nejelo a běh... tam už to bylo jen o vůli se nějak dostat do cíle), horké počasí tomu také moc nepřidalo. Člověk by nevěřil, jak dokáže po tolika absolvovaných závodech bolet půlka :) :( Na závod se mnou jela i Lucka, tak si vedro užila alespoň

14 dní po Slovakmanovi jsem se postavila na start mého letošního již 5. dlouhého triatlonu. V Kodani resp. v Dánsku jsem ještě nebyla, takže volba tohoto ne až tak dalekého závodu byla jasná. Tratě: 🏊‍♂️ jeden okruh, klidná voda 🚴‍♀️ k mému překvapení dost technická(prudké úzké zatáčky), dlouhé rovinaté pasáže střídal dohoupaný profil 🏃‍♀️ zvlněný profil s hodně zatáčkama, několik otoček kolem kužele, kostky. Podle Garmina dokonce 42,4km! 🙂 Počasí: Nakonec docela obst

Plavání ve Váhu bylo okořeněno trsy rostlin, do nichž jsme se párkrát zamotali a připadali si jako v hororu 🙂 Nejeden závodník vypadal ověnčený těmito ozdobami při výběhu z vody jako vodník. Na kole a běhu jsme se letos sice neuvařili, ale počasí nám přichystalo na cyklistiku mix od slunce, průtrže mračen až po silný vítr s nepřijemnými poryvy. Pepa: Po plavání jsem nasedal na kolo na sedmém místě. Cyklistika mi na Slovakmanovi sedí a doufal jsem, že ztrátu na soupeře před