Šňůra Ironmanů zakončená na Ironman Malaysia aneb závod, který je především “o hlavě” Do Malaysie jsem se tentokrát vypravila bez Pepy. Tomu loňská pekelná výheň na ostrově Langkawi stačila a neměl potřebu ji absolvovat znovu. Jak je u mě známo, raději se “trápím” ve vedru než v zimě a tak jsem si nakonec pro zážitek do teplých krajin jela letos sama (resp. s neteří). Po Barceloně jsem měla pár dní volno. Poté začal ještě menší tréninkový blok (9 dní) s už jen pár těžšími

Tento závod nebyl letos absolutně v plánu. Mezi Challenge Almere a Ironman Malaysia je 6 týdnů, což je mezi dlouhýma triatlonama viceméně minimum vhodné na regeneraci, trénink a krátké ladění. Na konci srpna však padlo rozhodnuté, že pojedeme někam na dovču...a tak jsme to nakonec pro mě a vlastně i pro Lucku spojili s tímto závodem. Lucka si odzávodila již v sobotu na Ironkids běhěm na 250m. Start mého závodu byl v neděli až v 8:10, tak jsme se před závodem i trochu netradič