Ironman 70.3 Berlín - 9.místo Pro (10.celkově!)

Hurá konečně TOP 10. Po týdenní viróze a čase stráveným místo na tréninku v posteli jsem jela na závod (stále s rýmou a bolestí v krku) dost demotivovaná. Pepa mě však povzbudil "... že budu možná překvapená jak mi to po několika dnech odpočinku pojede...". A ono nakonec opravdu docela jelo i běželo. Konečně ideální počasí na závod, sice trochu větrno, ale teplo a sucho :) Plavání ve Sprévě bylo docela zajímavé. Dostali jsme se do míst, kde se rozhodně jako turista ani obyvatel Berlína normálně nevykoupete. Jeden okruh tam a zpět. Tam po proudu, zpět proti proudu. Při plavání jsem se snažila co nejdéle držet skupinky holek předemnou. Po otočce mi skupinka bohužel cukla, bylo mi strašné vedro a začaly pomalu docházet síly, jakoby tělu plavání po několika dnech neplavání nic neříkalo. Cesta k depu byla nekonečná.

Když jsem přiběhla ke kolu, s úžasem jsem zjistila, že nejsem zdaleka poslední (v Profi kategorii, start všech žen byl 3 minuty po nás a z nich mě předplavala jen jedna). Hurá na tři okruhy na kole převážně po letišti Tempelhof. Prvních 20km jsem se cítila dobře, dvě holky jsem předjela, jedna naopak předjela mě. Pak jsem ale na dalších dvacet kilometrů zpomalila, nohy už nemohly. Navíc jsem zvládla asi na 200 metrů i zabloudit a ztratit cenné sekundy! Omylem jsem odbočila o něco dříve :). Předjely mě další ženy. Naštěstí jsem se ale zase probrala a nohy začaly pořádně makat. Jednu ženu jsem opět předjela, další stáhla.

Konečně se blížilo depo, depem jsem prolétla rychlostí blesku a předběhla dvě závodnice. To mi dodalo motivaci. Z běhu ve třech okruzích jsem měla docela strach, aby mě zase nepotkaly nějaké žaludeční problémy. Několik úvodních stovek metrů se mi teda vůbec neběželo dobře, už jsem málem podléhala panice. Naštěstí se to brzy obrátilo a nožky začaly poslouchat. Začala jsem počítat závodnice do protisměru a zjistila jsem, že se pohybuji někde kolem 10. místa. Předběhla jsem další ženu...věděla jsem, že musím makat na čas, abych získala na holky za mnou alespoň tři minuty, o které startovaly později. Běh byl trochu nekonečný, břicho i nohy byly bez problémů, tak jsem si to ale snažila konečně užít. Blížila jsem se k cíli a viděla další ženu. I tu jsem zvládla předběhnout. Ve výsledcích jsem viděla pro mě magické číslo 10 :) SUPER! zadařilo se!