ITU Mistrovství světa Almere-Amsterdam 3,8-180-42

Tak je za námi kvůli Covidu o rok posunuté Mistrovství světa pod hlavičkou ITU v dlouhém triatlonu v Almere. Simona startovala v kategorii Elite, Pepa v kategorii Age group (věkové skupině). V Almere jsme závodili již po čtvrté a závod opět neměl chybu. Letos se zde konal již po 40! Jedná se o nejstarší závod na dlouhých distancích v Evropě.

Zázemí závodu je v centru města Almere. Plavání v jezeře, rovinatá ufoukaná cyklistika není náročná pouze fyzicky, ale i psychicky :) a závěrečný rovinatý běh konečně i s fanoušky.

Simona: TOP 10 - 10.místo v čase 9:17:01.

- spokojenost, vyčerpání, šáhnutí si na dno, úleva, radost, odměna... Závod se bohuzěl nevyvíjel ideálně a o to větší radost mám, že jsem bojovala nejen s hlavou až do úplného konce.

Plavání - 4000m, opět delší a typicky pomalý čas na Almere. Výkon standart. Pěkné plavání znepříjemnila agresivni Nizozemka, díky které jsem měla hned po startu vodu v brejličkách. Bohužel jsme pospolu plavaly celou dobu Z vody na 17.místě.

Cyklistika - rovina, vítr (na místní poměry nic neobvyklého). 3 hodiny velice kvalitní, poté přišly žaludeční problémy, obsah žaludku několikrát ven... pak samozřejmě nastal problém do sebe dostat pořádně dostatek energie. Nohy najednou nešlapaly jak měly... už to prostě nesvištělo. Celkově jsem ale výkon na kole podala docela solidní, posunula jsem se o 2 pozice .

Běh - rozeběhnuto slušně, ale nohy moc lehké nebyly. Ve 3.okruhu ze 6 pro změnu střevní problémy , takže tentokrát ven spodem. Pomalu jsem ale i tak stoupala v pořadí. Na konci 5. Okruhu už mi běh fakt moc nechutnal ale zahlédla jsem další dvě ženy a vyškrábala jsem ze sebe veškerou energii, abych je předběhla. Výkon běhu oproti konkurenci slušný, já ale vím, že to jde i s radosti a “bez trápení” rychleji. . Težký závod především kvůli všem peripetiím. Ale i to k IM patří a pak si teprve člověk uvědomí, jak je tento nádherný sport těžký.

Děkuji Pepovi za “na rychlo” připravený nový disk od RON Wheels

Pepa: 7. Místo v AG:

Tento rok jsem chtěl bodovat v Českém poháru v dlouhém tt a vrchol sezony mělo být právě zářiové Almere. Jak už to tak bývá, ne vždy jde vše podle plánu. “Moto nehoda” (nezaviněná) dva dny před Pilmanem mi znemožnila start na Pilmanovi i Czechmanovi => přišel jsem tím o možnost bodováni do ČP a v ohrožení byl i start v Almere. Naštěstí, i když mi už dávno není 20let se tělo dobře hojí. Tento závod jsem už nechtěl odpískat, když dlouhodobá připrava dala tolik dřiny.

Start probíhal ve formátu rolling start po 4 závodnicích tím pádem bylo pole hned od začátku tak roztrhané, že jsem si jel solo závod. Bohužel bez info na trati člověk absolutně netuší, jak se pohybuje. Na výsledný čas 9:17:32(u AG delší depa než u Elite) za daných okolností nadávat nemůžu.