Challenge Roth (Simona: 9.místo WPro, 13. celkově, Pepa 21.místo MPro, 30. celkově)

(Ne)povedený závod a dosti smíšené pocity, takový byl svojí atmosférou nezapomenutelný Challenge Roth (3,8-180-42) http://www.challenge-roth.com/.

Startovní výstřel zazněl v kanálu Dunaje pro PRO kategorii v 6:30 hod (startovalo se ve vlnách, po nás následovali v 6:40 a 6:45 dvě vlny žen, v 7 hod pak vlna závodníků s časem pod 9 hodin a po deseti minutách další vlny po 200 závodnicích). Voda měla něco přes 23 stupňů a tak se plavalo v neoprenech. Já jsem oblékla nový model WPHANTOM od Aquaspheru. Celou dobu krásně seděl a nemám z něj jedinou odřeninu. Bohužel jsem však se svým plaveckým výkonem nestačila na hned v úvodu nasazené vysoké tempo většiny závodníků a celé plavání jsem si odtáhla sama. Ti kteří ví, co udělá plavání v háku (v chumlu lidí) si asi dokáží můj boj s větrnými mlýny představit. Z vody jsem vylézala s křečí v levém předloktí za 1:07:57. Nakonec to na danou situaci tak špatný čas nebyl. Po rychlém naskočení na kolo mě čekaly dva 90 kilometrové okruhy. Kolo jsem rozjela opatrněji, abych měla dost sil až do konce. V prvním okruhu jsem na trati moc závodníků kvůli startu ve vlnách nepotkávala a tak byla moje jízda až na pár žen a později mužů z kategorie sub 9hod osamocena. Ve druhém kole "provoz" na trati zhoustl a cyklistika se stala zajímavější. Přidal se také silnější vítr a některé pasáže proti větru nebyly vůbec jednoduché. Vše bylo ale vykompenzované neskutečnými davy fanoušků na trati. Jinými slovy taková "Tour de France". Celá cyklistika mi utekla, neměla jsem žádnou krizi a opravdu jsem si ji užila. Pár závodnic předjelo mě, několik jsem předjela já. Tušila jsem, že se celkově pohybuji mezi 10.-20. místem. Do druhého depa jsem přijela za 5:22:55 hod. Na běh jsem se docela těšila. Vyběhla jsem plánovaným tempem, předběhla nějaké soupeřky a až do 15. kilometru jsem měla průměr 4:28min/km. Běželo se mi naprosto parádně a lehce, až neuvěřitelně lehce... bohužel se mi začalo z ničeho nic chtít na záchod... a tak odstartovalo 27 kilometrů "tour de WC". Možná byly důvodem dva loky vody při plavání, těžko říct. Nikdy jsem nic podobného a strašného nezažila. Přepadla mě šílená demotivace a závod jsem chtěla alespoň dokončit. To se mi podařilo nakonec i v běžeckém rekordu 3:20:21 a celkovém čase 9:54:52. Což by ve věkové kategorii bylo 1. místo!

Na jednu stranu jsem 8 měsíců po porodu za čas pod 10 hodin a za to, že jsem závod nevzdala moc ráda. Na druhou stranu převládá obrovská nespokojenost ze situace, která mě potkala na běhu. Každopádně děkuji trenérovi Michalovi Urbánkovi, že mě dostal od nuly a s omezeným časem na tréninky k takovému výkonu. Mé díky patří samozřejmě i Pepovi za servis a podporu, hlídačům Lucinky a v neposlední řadě Lucince, která s námi vše zvládla na jedničku.

Pepa zajel závod také v kvalitním čase 8:57:47 (54:53, 4:48, 3:11:49). Dobře se mu podařilo zaplavat a z vody vylézal po boku Petra Vabrouška. Na kole ho bohužel zradil wattmetr, který na 30. kilometru vypověděl funkci takže musel jet kolo pouze na pocit. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý trénovat jen s watty, dost ho tato situace vykolejila. Jel tedy raději spíše opatrněji než aby tempo přepálil. I on si atmosféru podél trati náležitě vychutnal. V depu na běh si omylem zapomněl sporttestr a tak mu nezbylo nic jiného, než jít i závěrečný běh bez povědomí o čase. Asi 12 kilometrů před cílem se jednoho z diváků zeptal kolik je hodin, myslel totiž, že pokoření hranice 9 hodin je nereálná. S překvapením však zjistil, že opak je pravdou, což ho namotivovalo, přidal na tempu a v cíli byl opravdu pod devět :). Ve věkové kategorii by byl na 4. místě.