Challenge Heillbron
Challenge Heillbron byla naše další zastávka v triatlonu na poloviční distanci. Zastávka to byla úspěšná jen částečně. Simona zde vybojovala 4.místo. (pozor! to není smutná bramborová medaile, na takových závodech je to velký úspěch a obrovksá radost :)). Pepovi to zde naopak vůbec nesedlo.
Závod jako takový to byl moc pěkný. Vše bylo u sebe v dosahu chůze (cíl, depo, start, parkování,...). Plavání v řece na jednu bójku a tedy s jednoduchou orientací, kopcovité kolo (mix rovin, menších kratkých či dlouhých mírných nebo naopak strmých stoupání, technické sjezdy...) v jednom okruhu a 4 okruhový příjemný běh částečně veden po stezce pod stromy. Organizace i divácká kulisa (včetně celé cyklistiky) parádní.
Simona:
Závod mi sedl (až na drobnosti) od začátku do konce. Na plavání jsem se tentokrát naštěstí netrápila celou dobu sama a opravdu jsem si dávala. Před výlezem mi hlavou prolétla myšlenka, že už snad na to kolo ani běh není síla. Když jsem sedla na kolo, zjistila jsem, že mi opět nejede wattmetr (letos jsem měla tento problém již podruhé a vždy na závod, úžasné!), takže jsem musela šlapat na pocit. Kolo se mi nakonec docela líbilo, byla to příjemná změna v těch kopcích. Když jsem přijížděla do depa, neměla jsem tušení jak jsem na tom a jakou mám ztrátu na závodnice předemnou. Naštěstí byl přehledný běh a já si po prvním okruhu udělala jasno. Z běhu jsem měla po těch kopcích trochu strach když jsem ale vyběhla tak se po chvíli stalo něco divného, jakobych cítila vrtulku v zadku :) a hodinky ukazovaly tempo 3:47min/km. Po 6km tempo 3:48 a pořád se mi běželo dobře a hlavně jsem sbíhala závodnice předemnou. Asi na 15. km jsem byla již na 5.místě a průměrné tempo jsem měla 3:52... stále jsem běžela jak gazela a přibližovala jsem se ke 4. závodnici. Motivace byla velká a nakonec jsem ji udolala a do cíle doběhla na 4. místě :) Kéž by to takto šlo i 1.7. na Ironmanu v Klagenfurtu.
Pepa:
Závod byla jedna velká katastrofa. Nějak mi to zkrátka nesedlo. Ve středu jsem běžel v Praze "O2 Pražskou štafetu 4x5km", kde jsem zaběhl pětku za 16:48. Myslel sem si, že to bude dobrý trénink před Heillbronem. Opak byl asi pravdou, možná mi to nohy v kombinaci s nevyspáním zničilo víc, než bych čekal. Už v sobotu jsem byl unavený, ale doufal jsem, že se to na závod zlomí. A ono ne. Nyní na závod rychle zapomenout a v Klagenfurtu snad prodám to, na co trénuji.
