Austria Triathlon Podersdorf - 3,8-180-42 - 2 medaile

Do rakouského Podersdorfu jsme se vydali již po třetí. Poprvé zde závodil jen Pepa (v roce 2014 když jsem byla těhotná) a v roce 2015 jsme se postavili na start oba. Je to pěkný a dobře organizovaný závod v krásném prostředí jezera Neusiedler See a místních vinic, navíc kousek od domu.

Slibovaná deštivá předpověď počasí bohužel vyšla a již před startem přišla první bouřka. Plavánil bylo nejtěžší, jaké jsme kdy na IM absolvovali. Foukal sílný vítr, který vytvořil na vodě nepravidelné vlny, takže to s námi hodilo každou chvilku jinam. Hned v úvodu cyklistiky nás zastihla průtrž mračen, že nebylo vidět “na šlápnutí”, foukal vítr a než jsme sesedli z kola ještě nás párkrát smočil déšť. Kolik jsme po cestě viděli defektů ani nemluvě, nám se naštěstí vyhly. Ani na běh nás dešťové přeháňky neopustily, tak nám téměř celý maraton krásně čvachtalo v maratonkách. Teplota byla naštěstí docela příjemná.

Pepa:

Počasí mi ani nevadilo, akorát dost stížilo plavání, které jsem zde v porovnání s jinými závody v neoprenu šel snad nejpomalejší. Když jsem se podíval při výlezu z vodu na hodinky, docela mě to vyděsilo. Naštěstí, zde měli plavání pomalejší všichni, takže to ovlivnilo maximálně celkový čas. Na kole mi byla nepříjemná akorát první průtrž mračen, jinak se mi jelo docela dobře. Na běh mi chladnější počasí sedělo a díky tomu jsem zaběhl maraton i se zastávkou na "čůrací" za solidních 3:10:23. Celkový čas jsem měl 9:05:06.

Simona:

Ano, byl to trošku risk jet 14 dní po IM Kalmar další dlouhý triatlon (pokud chcete podat kvalitní výkon), ale chtěla jsem to zkusit. Lákalo mě to. Celý rok dřu jak blázen, sezóna (ač byla letos vlastně nejdelší jakou jsme kdy měli) strašně rychle utekla, tak jsem ty všechny tréninky chtěla pořádně prodat. Plavání bylo neskutečně těžké ale i přesto (nebo právě proto?) mě bavilo. Plavalo se mi dobře a užívala jsem si boj s přirodním živlem. Bohužel jsem si několikrát dost lokla, což se projevilo v nepříjemně nafouklém břiše. Z vody jsem vylézala na 4. pozici (poprvé jsem vylézala před Erikou Csomor). Na kolo jsem nasedala třetí. Hned v úvodu cyklistiky nás zastihla průtrž mračen, že nebylo vidět “na šlápnutí”, foukal vítr a než jsme sesedli z kola ještě nás párkrát smočil déšť. Jelo se mi moc dobře, okruhy ubíhaly, užívala jsem si závod a průměrné watty stoupaly (wattmetr se konečně vzpamatoval :)). Hlavně jsem zde zajela své wattové maximum, takže to jen potvrdilo ty letošní kvalitní cyklistické výkony na závodech :) Posunula jsem se na druhou pozici. Ma závěrečný maraton jsem vybíhala se ztrátou 10min na první. Z běhu jsem měla dost respekt (více než jindy, aby mi neseklo). Vyběhla jsem tempem 4:17 a běželo se mi fajn. První ženu jsem na 18.km předběhla. Vybudovala jsem si solidní náskok, prodělala dvě větší, ale naštěstí krátké "krizičky". Do posledního 10,5km okruhu už jsem šla s tím, že 1. pozici už stačí “jen” udržet. A i to mi stačilo :) Celkový čas se nakonec zastavil na podmínky velice krásných 9:24:40!